|
|
Pakistán: klíčový faktor pro americké působení v Afghánistánu (za vlády George W. Bushe)
Snášel, Filip ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Resumé Americké vztahy s Pákistánem prošly celou řadou zvratů od spojenectví během studené války, až po uvalení sankcí v devadesátých letech dvacátého století. Po útocích z 11. září na Světové obchodní centrum a Pentagon se Pákistán velmi rychle přidal na stranu Spojených států ve válce proti terorismu. Ve své práci zkoumám pozice a působení Pákistánu během invaze do Afghánistánu a v sedmi následujících letech operace Trvalá svoboda za vlády administrativy George W. Bushe. Nejprve se zaměřuji na historickou zkušenost Pákistánu a vývoj v oblasti před americkou invazí do Afghánistánu. Také mapuji teroristická hnutí na pákistánském území, která jsou důležitá pro pozdější vývoj a jsou spjata s pákistánskou tajnou službou ISI. Ta se snažila ještě několik let po roce 2001 udržet přátelské styky s Talibanem a dalšími teroristickými skupinami v afghánsko - pákistánském pohraničí, avšak sami teroristé jako z podstaty antisystémové hnutí hodlali z Pákistánu i Afghánistánu udělat státy konstituované jako islámské emiráty. Prezident Mušaraf pod tlakem událostí i Spojených států pochopil, že podpora Talibanu je nadále neudržitelná, rozhodl se zakročit i proti teroristickým skupinám na domácí půdě. Tento tah však vyvolal vlnu sebevražedných útoků a mohutné povstání, které od roku 2006/2007 zasáhlo rozlehlé území jak...
|
|
|
Comparision of Al Qaeda and ISIL jihadist narratives
Fejtová, Daniela
Tato práce se zabývá jak diskurzní, tak obsahovou analýzou příběhů Al Kajdy a ISIL. Zaměřuje se na porovnání cílů a strategií těchto teroristických organizací. První polovina je věnována definici teoretického a metodologického základu, základním pojmům a struktuře práce. Druhá polovina se zaměřuje na analýzy, z kterých je vyvozen závěr práce.
|
|
|
Přístup OSN k hrozbě globálního terorismu: Komparace případových studií al-Kájdy a Islámského státu
Karkulíková, Martina
Bakalářská práce se zabývá přístupem Organizace spojených národů k hrozbě globálního terorismu. V první části jsou představeny a popsány základní definice a charakteristiky teroristických organizací spolu s dosavadním vývojem jednotlivých forem terorismu. V navazující části se práce zaměřuje na postup OSN, jak jsou hrozby terorismu vyhodnocovány a jakými disponuje nástroji v boji proti terorismu. Poslední částí je komparace případových studií al-Kájdy a Islámského státu, kde jsou popsány aktivity jednotlivých teroristických organizací a konkrétní postupy OSN, které jsou následně vyhodnoceny v závěrečné části.
|
|
|
UAVs as a tool in the fight against Al-Qaeda in the context of the U.S. strategic culture: Discourse analysis
Koleják, Martin ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Studium strategické kultury a jejího vlivu na jednání státu je v teoriích mezinárodních vztahů ještě stále poměrně nový fenomén. Podobně tomu je i v případě bezpilotních letadel, které do studií mezinárodní bezpečnosti začaly výrazněji pronikat pouze před nekolika lety. Cílem této práce je prozkoumat způsob, jakým Spojené státy nasazují své bezpilotní letouny při boji proti teroristické síti Al-Kajdá na území Pákistánu, Jemenu a Somálska. Konkrétně jsem se zaměřil na to, co tohle jednání, kterého jsme byli svědky zejména od nástupu Baracka Obamy do funkce prezidenta, znamená v kontextu strategické kultury USA. Zvolený problém jsem řeším pomocí diskurzivní analýzy a modelu strategické kultury, jehož autorem je Colin Gray. V samotném diskurzu politických a vojenských lídrů USA se mi podařilo identifikovat všechny čtyři ukazatele strategické kultury, které jsem si odvodil v teoretické části práce. Krom toho jsem v diskurzu objevil několik zajímavých metafor a symbolů. Přínosem této práce je, že zkoumá nasazení bezpilotních letounů přes optiku strategické kultury, což nebylo doposud vědecky zpracováno. Klíčová slova: UAV; drony; strategická kultura; Colin Gray; Alastair Johnston; Barack Obama; Al- Kajdá
|
|
|
Pakistán: klíčový faktor pro americké působení v Afghánistánu (za vlády George W. Bushe)
Snášel, Filip ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Resumé Americké vztahy s Pákistánem prošly celou řadou zvratů od spojenectví během studené války, až po uvalení sankcí v devadesátých letech dvacátého století. Po útocích z 11. září na Světové obchodní centrum a Pentagon se Pákistán velmi rychle přidal na stranu Spojených států ve válce proti terorismu. Ve své práci zkoumám pozice a působení Pákistánu během invaze do Afghánistánu a v sedmi následujících letech operace Trvalá svoboda za vlády administrativy George W. Bushe. Nejprve se zaměřuji na historickou zkušenost Pákistánu a vývoj v oblasti před americkou invazí do Afghánistánu. Také mapuji teroristická hnutí na pákistánském území, která jsou důležitá pro pozdější vývoj a jsou spjata s pákistánskou tajnou službou ISI. Ta se snažila ještě několik let po roce 2001 udržet přátelské styky s Talibanem a dalšími teroristickými skupinami v afghánsko - pákistánském pohraničí, avšak sami teroristé jako z podstaty antisystémové hnutí hodlali z Pákistánu i Afghánistánu udělat státy konstituované jako islámské emiráty. Prezident Mušaraf pod tlakem událostí i Spojených států pochopil, že podpora Talibanu je nadále neudržitelná, rozhodl se zakročit i proti teroristickým skupinám na domácí půdě. Tento tah však vyvolal vlnu sebevražedných útoků a mohutné povstání, které od roku 2006/2007 zasáhlo rozlehlé území jak...
|
host ::
RSS.